Mňoukání o všem možném i nemožném...

Mnauk, tak včera Colombíčkovi pan doktor vytahal stehy, kluci jeli dokonce sami. Petr podal hlášení že do přepravky ho tentokrát musel narvat......cestou v baráku řval jako tur, v autě se unavil usnul a předváděl i v ordinaci nejhodnějšího kocourečka. Po návratu na něj Bíša třeštila oči že je zpět. Asi 3 hodinky na něj syčela a oháněla se tlapkou... Bíša by ten bojkot asi vydržela déle,ale vaření koprovky-vůně hovězího po celém domě byla silnější než Colombíčkův pach z vejletu. Společné pozorování fláku hovězíhom masička, které neupadlo do mističky ...drahoušky zblížilo a jektali oba unisono. No přiznávám,že nic neupadlo záměrně, protože porcovat maso se zapnutou sirenou, která remcá těsně za zády na lednici a tváří se jako úplnej ubožák, sugestivně otvírající tlamičku a olizující se si bud zaslouží Oskara nebo angažmá v předním ansámblu ND, další variantou je stížnost sousedů. Neobjte hlady nemuřeli, měla sem pro ně pořádnou porci rozmraženou na dnešní ráno Zchramstli ji rychlostí větrné smrště a já si večer šmáknu na koprovce