Bilance

25.11.2009 00:48

 

3. 9. 2009
O TŘISTAŠEDESÁT stupňů obrátilo Tsunamissy. Z nerudného papiňáku se protočilo v starostlivě pečující a Tečkovanou pohromadou zcela ovládnutou vrkající tetičku. JEDNA poznámka k tomuto faktu: v žádném případě se nemíním stát Tečkované pohromadě strýčkem a podílet se na její výchově.

6. 9. 2009
PATNÁCKRÁT jsem trpělivě přihrál míček a ukázal fintu tlapkochytačku. Myslím, že neteře a synovci mé schopnosti docela obdivují.

10. 9. 2009
DVĚSTĚTŘICETDVAKRÁT mé sluchové čidlo zaznamenalo, že je nazvala Blbísové. Holka. Velká. TSS! Toho bohdá nebude, aby v přítomnosti aktivního vědce něco blbísovitého vyrůstalo. Rozhodl jsem se zahájit výuku.

14. 10. 2009
DVA zcela zásadní pedagogické spisy jsem vypracoval nejen jako metodiku své výchovné práce, ale i pro případné další generace. Spis, obsahující základní prvky výuky, jsem nazval Škola hrou, spis, věnovaný především postupům při výuce her a lovu, jsem pojmenoval Svět v odrazech.

16. 10. 2009
PADESÁT ŠEST výchovných dobře mířených jsem musel uštědřit, aby neklidné žactvo naslouchalo svému učiteli a konalo dle pokynů. S výsledky svých pedagogických postupů jsem spokojen. Mohu si zamnout. Tlapy. Svoje. Byly dobrými výchovnými nástroji a nyní již mohou spočinout. V pokoji. Dílo jest dokonáno. Myslím, že se mí žáci ve světě neztratí a budou-li pokračovat již samostudijním bádáním, budou pro náš vědecký svět vítaným přínosem.

17. 10. 2009
STODVACETKRÁT má sluchová čidla nejasně zachytila varování velké holky nějakému mourovatému hltounovi, aby neujídal Mlaskající pohromadě její kotěcí kapsičky.
STOOSMNÁCKRÁT jsem si moc pochutnal.

DVAKRÁT byla hloubka mé meditační činnosti hlubší než obvykle, takže nad prázdným táckem jsem mohl leda tak začít psát spis na téma Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí aneb Kdo zaváhá, nežere.

HODNĚ návštěv mne přišlo v průběhu trvání katastrofy podpořit v mém úsilí o přežití. Byly předvídavé. Návštěvy. Tušily, že jich je potřeba hodně. Náplastí. Růžových. Jsem vděčnej kocour. Růžové náplasti mi dodaly odvahu a byly mi inspirací jak ve výchově žactva, tak v další vědecké práci.

18. 10. 2009
PRVNÍ prvek z Tečkované pohromady se vydal do světa za samostudiem. Jessie Basia byla dobrou žákyní, pečlivou a vnímavou, podle mých zápisků pedagoga obdržela nejméně dobře mířených výchovných a věřím, že se velmi dobře uplatní zejména v omotávání si holky a kluka kolem tlapky, dále v lovu proteinových okřídlených doplňků stravy, jakož i v průzkumu dosud neobjevených oblastí, k čemuž jest obdařena jak všímavostí, tak náležitě velkými zrakovými čidly.

24. 10. 2009
DRUHÝ prvek z Tečkované pohromady se vydal do světa za samostudiem. I Lucien Bernie byl dobrým žákem, někdy poněkud nesoustředěným, často sebou uprostřed výukové hodiny práskl a z neznámých důvodů vystrkoval břicho, dožadujíc se za to obdivu a studijních úlev. S použitím zvláště dobře mířených výchovných jsem však docílil jeho proměnu v soustředěného žáka. Jeho budoucnost vidím zejména ve šplhu kamkoliv, čím výš, tím lépe, bude také nadaným hráčem fotbálku a i jeho zpěvné projevy jistě dojdou uznání.

29. 10. 2009
TŘETÍ prvek z Tečkované pohromady se vydal do světa za samostudiem. Bellatrix byla také dobrou žákyní, pravda, její svéhlavost a hledání vlastních postupů byla někdy narušením výukové hodiny, ale i u ní dobře mířené výchovné vykonaly své a pokud ji nikdo nebude rozčilovat oslovením Bábovko, mohla by dosáhnout úspěchu ve skocích do výšky, letecké akrobacii, prosazování kočičích nezpochybnitelných práv a testování odolnosti holky a kluka.

31. 10. 2009
Za ČTRNÁCT dní odejde i čtvrtý prvek z Tečkované pohromady. Bibiana byla rovněž dobrou žákyní, pozorně sledovala mé vědecké postupy a její pokusy narušovat výuku jsem snadno usměrnil. Její budoucnost bude spočívat zejména v dobrých herních výkonech ve fotbálku, úspěchu dosáhne i v hbitém sprintu z místa A do místa B a zpět, také se jí bude dařit v omotávání holky, další holky, kluka a mnoha dalších holek a kluků z fan clubu kolem tlapky.

Sečteno, podtrženo: Jsem udivenej kocour. Udivuji sám sebe. Udivuji se, protože při vypuknutí katastrofy by mne ani v nejdivočejším vědeckém snu nenapadlo, že po čase dojdu k jednoznačnému vědeckému závěru: Blbísové, měl jsem vás rád. Jděte, blbněte a bděte.

Váš strýček pedagog Piškot Pišutka v.t.

 

© 2009 Copyrights Luci 04 - Všechna práva k textům a fotografiím vyhrazena

Tvorba www stránek zdarmaWebnode