Resuscitace

17. 11. 2007
Jsem na detašovaném pracovišti. Běsnění tečkovaných katastrof mne nevyruší. Potřebuji klid. Pracuji na významném spisu. Nazval jsem ho Kdo brzy chodí, sám sobě škodí. Jeho námět čerpám z reálných událostí. Kdyby holka přišla o něco později, tak už jsem mohl mít jogurt z převrženého kelímku slízaný. Holka nemusela pištět. Já si mohl pochutnat. Doufám, že bude ještě chvíli vytírat. Dokud vytírá, tak mne z pracoviště ve skříni nevyloví.

18. 11. 2007
Jsem zmatenej. Všechno je jako vloni. Krabice s bukvicemi. Krabice s mašlemi. Krabice s ořechovci, krabice se svíčkami, krabice s ozdobičkami. My v krabicích. Mašle na zemi. Bukvice všude. Trénink skoků s doskočištěm přímo do věnců taky stejný jako vloni. Tak proč holka vloni říkala, že advent a letos mluví o hororu??

19. 11. 2007
Jsem nepochopený kocour. Nechápu, že prostřední holka nechápe, že nemohu ležet nikde jinde, než na jejím rozloženém sešitě. Prý nějaká matematika. Prý se jí musí učit na písemku. Prý to nejde, když místo na nějaké vzorce zírá na chlupaté pruhy. Když mne sundávala po deváté, trochu jsem ji kousnul. Aby pochopila, že já na tom sešitu musím ležet. Je totiž čtverečkovaný. A já nutně potřebuji vidět jiné tvary, než tečky. Ty jsou totiž všude, kam se podívám.

24. 11. 2007
Ujal jsem se výchovy Kalassymity. Někdo to udělat musí. Výuku jsem zahájil praktickou ukázkou péče o rostliny. Mladá se učí rychle. Jestli holce, až se vrátí, půjde stejně rychle úklid hlíny, záchrana zbytku fíkusu a sbírání střepů květináče, mohli bychom se s tím přihlásit do nějaké soutěže.

28. 11. 2007
Všude dobře, ve spisovně ve skříni nejlépe. Potřebuji v klidu najít odpovědi na některé složité otázky holky. Aktuálně promýšlím odpověd na otázku Ty pakoni zpomalenej, to se mi musíš motat pod nohama, zrovna, když chvátám a nesu bednu jablek? Také ještě nemám odpověd na otázku, položenou včera: Proč, sakra, když vytírám, musíš pořád lézt z mokré podlahy na suchou a zase zpátky??

2. 12. 2007
Dostal jsem nápad na unikátní vědeckou práci. Před jejím sepsáním jsem musel provést praktický pokus. Snažil jsem se. Zaujat činností, nevšiml jsem si holky. Podala dobrý výkon. Dokázala bez čoček a potmě neomylně našátrat kocoura. Řekla, že mne asi roztrhne. Že jsou tři hodiny ráno. Že jestli okamžitě nebude ticho, tak že uvidím. Kruci. Jediné, co vidím, je to, že vědecká práce na téma „Jak rychle se dokážu přes kadibudku prohrabat do Austrálie“ nevznikne.

5. 12. 2007
Holka začíná být s těmi otázkami protivná. Nejhorší jsou otázky vřeštěné a hlasité. Přece nečeká, že jí odpovím na otázku Který prase si vytáhlo z pekáče kuřecí stehno a sežralo ho na tom vyžehleném povlečení?????

8. 12. 2007
S okamžitou platností přestávám ve všech spisech, elaborátech a pojednáních psát tečky Na protest proti tečkovanému splašenému tornádu Vyřítilo se proti mně, když jsem zrovna kráčel do spisovny Smetlo mne Odhodilo na zeď Vyrazilo mi dech Kdybych se bacil do hlavy, mohly mi vyhynout mozkové buňky Jak bych pak asi spisoval? Holka mne naštěstí zresuscitovala Šunkou Z toho jsem usoudil, že pořád platí, že tady máme všichni rádi jenom mě Ale tečky stejně psát nebudu

Piškot Pišutka v t