Centralizace

23. 3. 2007
Učinil jsem objev. Tsunamissy v minulém životě bylo Kolumbem. Kryštofem. Holka říká, že za pár týdnů tady Tsunamissy objevilo věci, o kterých prý já za rok ani netuším, že je tady máme. No. Smůla, že Tsunamissy objeví vždy něco jiného, než objevit chce. Jako Kryštof. Kolumbus. Amerika nebyla Indie. Řízky na lince nebyly večeře pro Tsunamissy. Komoda s vzorně vyskládanými ručníky nebyla pelech. Holčin hedvábný šátek nebyla kořist, vhodná k rozdrásání. Lejstra na stole holky nebyly určeny k rozcupování na prvočástice. Holka není ze železa. Indiáni taky nevydrželi všechno.

2. 4. 2007 15.20
Jogurt. Borůvkovej. Jasně jsem řekl, že ten nerad. Rád malinovej. Jahodovej. Třešňovej taky můžu. Holka schválně nosí z lovu borůvkovej. Prý jinej nebyl. Nevěřim. Dělá mi to schválně. Nechce se dělit. Nesnáším schválnosti! Jdu se nějak odreagovat.

15.30
Nevim, proč se holka ptá, kolikrát mi řekla, že do truhlíku s gazániemi se nečůrá? Řekla to mockrát. Nepočítal jsem to. Určitě tolikrát, kolikrát já jí řekl, že borůvkový jogurt nejim.

15. 5. 2007
Prostřední holka se mnou laškuje. Teda laškovala. Teď syčí. Asi ji pálí ta hnědá voda, kterou se snaží zvýraznit můj drápodpis na předloktí a dlani. Prý až uklidí Jodisol, tak uvidim. Pche. To těžko. Právě jsem zahájil hru Hádej, kam se na 4 hodiny schoval mourovatý kocour.

19. 5. 2007
Začal jsem pracovat na brilantním spisu. Nazvu ho Oko za oko, zub za zub. Oko vydrápnu tomu ohavnému doktorovi příště. Dnes jsem pouze za díru, kterou on mi pod průhlednou záminkou očkování udělal do kožichu, vyrobil čtyři díry. Zuby. Taky do kožichu. Jeho. Měl strašně chlupatý ruce.

23. 5. 2007
Tsunamissy má zase letecký den. Hjústne, tady nikdo není. Provedl jsem autoevakuaci. Nerad bych ukončil slibně rozvinutou dráhu badatele. Stačí šlupka do hlavy a úhyn mozkových buněk bude nevratný. Kromě Tsunamissy vzduchem poletují předměty. Ty, které buď Tsunamissy zkříží letovou dráhu, nebo ty, od kterých se odráží zadními pancéřovými pěstmi. Právě jedna zvláště objemná a těžká encyklopedie málem zplacatila hrocha. Myslím, že bychom byli jediná domácnost, která vlastní hroší předložku.

20. 6. 2007
Konečně. Dozrály třešně! Vlítnul jsem na terasu. Nasadil jsem osvědčený postup. Stoupnu si pod větev s třešněmi. Teskně kvílím tak dlouho, až to holce docvakne. Utrhne třešeň. Hodí třešeň. Ulovím třešeň. Pustím třešeň. Kutálím, honím, přihrávám a proháním třešeň. Když už je prokousaná a nekutálí se, stoupnu pod větev. Kvílím. Cvak... a už je tu další třešeň. Ulovím třešeň. Dá se to hrát dlouho. Letos to holku přestalo bavit brzy. Nahnala mne do obýváku. I s třešní. Rozehrál jsem zdařilý herní moment. Přihrávka. Ulovení. Výkop. Běh za míčem... A sakra. Pozdě. Míč se dokutálel přímo před hroší tlamu. Hroch otevřel, chňapl, polkl. I s peckou. Ani nekousal.

21. 6. 2007
Nemám rád konkurenci. Doteď jsem byl jediným badatelem v rodině já. Holka se opičí. Už třetí den se věnuje výzkumné činnosti. Bádá nad našimi kadibudkami. Zkoumá, jestli už z hrocha vyšla pecka. Zatím nevyšla.

22. 6. 2007
Pořád nevyšla.

23. 6. 2007
Vyšla. To by kocour neřekl, jak málo stačí k lidské radosti.

29. 6. 2007
Konečně! Dočkal jsem se. Holka vyndala tašky. Prý budeme balit. Na chalupu. Jde to rychle. To hlavní má sbaleno. V tašce jsem já a myš Evelína. Ostatních pár nepodstatných krámů sbalí snadno. Netřeba to protahovat. Čím dřív odjedeme, tím lépe. Letos to bude zvláště zajímavé. Tsunamissy ještě nikdy nebylo na chalupě. Tsunamissy ještě nikdy nebylo venku. Něco mi říká, že to bude dílo. Zkázy.


Piškot Pišutka v.t.